Už je to obehraná písnička. Ale fanoušci Dynama si ji velice rádi zpívají pořád dokola. Nejinak tomu bylo i proti Ostravě. O čem je řeč, čí spíše o kom? No přece o Jaroslavu Černém. Technicky skvěle vybavený záložník bavil diváky parádními kousky a především s milimetrovou přesností nakreslil pro své spoluhráče i dvě gólové přihrávky. Zakončujícím druhé z nich byl Tomas Radzinevičius.

„Baníku jsme měli co oplácet,“ připomněl Jaroslav Černý poslední zápas s Baníkem Ostrava, kdy Dynamo utrpělo na Bazalech debakl 1:5. Ve 22. min. tehdy hosté prohrávali 0:3. Odplata se tak konala i se všemi úroky. Jen o pouhou minutu později svítilo na světelné tabuli stejné skóre. Tentokrát ale vedli Jihočeši a zmrazení byli naopak Ostravští. „To už je pak těžké otáčet. Když takhle prohráváte, to se pak nejradši vidíte už doma,“ svěřil se osmadvacetiletý záložník.

V nedělním večeru ale domů chvátat rozhodně nemusel a naopak si se spoluhráči mohl užívat triumfální výhry. „Chtěli jsme za každou cenu vyhrát a jsem strašně šťastný, že se nám to podařilo,“ hovořil uvolněně a s uspokojením v hlase. Základní kámen k vítězství byl položen v již zmiňovaném úvodu utkání. „Chtěli jsme na ně vlítnout a utkání rozhodnout, což se nám povedlo stoprocentně,“ potvrdil Jaroslav Černý.

On sám na tom měl lví podíl. U prvních dvou gólů Jihočechů, které padly v 3. a 6.min., pokaždé asistoval přesnou přihrávkou. „Je jedno, kdo góly dává i připravuje,“ uvedl skromně odchovanec Bruntálu. Nejdříve z jeho kolmé přihrávky těžil Mrkvička a podruhé po podobné akci Radzinevičius. „Oba útočníky jsem podělil spravedlivě, aby se nehádali,“ zažertoval si s novináři sympatický fotbalista.

Radzinevičius svou branku neviděl

Ve své sbírce má placku, která mu připomíná titul premiérového střelce Jihočechů v této sezoně. V prvním kole otevřel skóre proti Olomouci, pak se trefil na Kladně, ale od té doby držel střelecký půst. Další branku si na své konto připsal až proti Baníku Ostrava. V 6. min. zvyšoval Tomas Radzinevičius na 2:0 ve prospěch Dynama. „Bylo to velice příjemné,“ usmál se českobudějovický útočník.

„Tu branku jsem ani neviděl. Při střele jsem totiž upadl a byl k brance zády. Když jsem slyšel, jak se všichni radují, otočil jsem se a uviděl míč v síti,“ popisoval svůj zásah litevský reprezentant. Nebezpečně to pak ještě jednou zkoušel ve druhém poločase, ale jeho střela z vápna mířila těsně nad branku. I přesto si ale po utkání mohl vrchovatě vychutnávat radost z parádního výkonu a zisku tří bodů.