Se sérií utkání, kdy se střetávají s předními týmy soutěže, se Jihočeši zatím vypořádávají znamenitě. Doma bodovali s Mladou Boleslaví, Spartou, Ostravou a nyní s Libercem. „Hrát se dá s každým,“ prohlásil Jaroslav Černý. Jeho slova navíc podtrhuje fakt, že Dynamo bylo opět lepším týmem a vyhrálo zcela zaslouženě. „Liberec jsme posledně jako Baník ani nepustili do hry, když se nám podařilo vstřelit rychlý gól,“ řekl jeho samotný autor.

Do utkání vstupovali se stejnou taktikou, jako ve všech posledních domácích zápasech. „Když hrajeme doma, nemáme na co čekat. Říkali jsem si, že zkusíme prvních patnáct minut vytáhnout naší obranu, zkusíme je napadat už v hloubi jejich poloviny hřiště a oni se pak dostanou pod tlak,“ líčil Jaroslav Černý taktický plán, který českobudějovické armádě vyšel dokonale.

Černý Jaroslav Hvězdným manévrem navíc byl úvodní gól v 8. min., kdy se levonohý záložník trefil z přímého kopu snad třicet metrů vzdáleného od liberecké branky. „Věděl jsem, že terén není ideální. Proto jsem to zkusil přímo na bránu a že to tam spadlo, to už byla trochu i otázka štěstí,“ okomentoval křížnou střelu, která zaplula přesně k pravé tyči svatyně Zlámala.

Dynamu se tak málem vydařil skvostný úvod jako proti Ostravě. „S Baníkem nám tam v samotném začátku spadly tři góly. A i tentokrát jsme chtěli rozhodnout co nejdříve. Proto byla škoda, že si cestu do sítě nenašly pokusy Jirky Peroutky, Vency Mrkvičky nebo Jardy Plocka, které k tomu měly hodně blízko. Liberec totiž žádné takové šance v prvním poločase neměl. I ten jeden gól nám ale velmi pomohl a zklidnili jsme se,“ uvedl záložník, který v poslední nominaci reprezentačního kouče Karla Brücknera figuroval jako náhradník.

Českobudějovickým fotbalistům se v domácím prostředí daří. „Věříme si,“ našel jeden z důvodů. „Ale i v Brně či Teplicích jsme nehráli špatný fotbal,“ dodal jedním dechem hned v zápětí. Výborný výkon předvedli Jihočeši i proti Liberci a byli proti němu lepším týmem. „Byli jsme na ně dobře připravení. Věděli jsem, že jejich hra se točí okolo Ivana Hodůra a Jarda Hílek mu nedal ani kousek prostoru,“ vyzdvihl černou práci svého spoluhráče Jaroslav Černý.