Končila sezóna 2003/04. Dynamo B hrálo poslední zápas sezóny v Chomutově. Na drtivém vítězství 6:2 se nejvíce podepsal Ivo Svoboda, který zatížil soupeřovo konto hned čtyřmi přesnými zásahy. O rok a půl později nastupuje Ivo Svoboda opět proti Chomutovu, tentokrát na domácím hřišti. A světě div se, u výhry 7:1 opět asistuje čtyřmi brankami. V obou případech stál v brance Severočechů Jan Četverik. Nejen on asi nemá na Iva Svobodu nejlepší vzpomínky. Zato na opačné straně jsou sympatie mnohem větší. „Za týden by mohl Chomutov přijet znovu,“ usmíval se po zápase spokojeně Ivo Svoboda.

Na E-On stadionu tentokrát neběžela světelná tabule a tak divák, zpozdivší se o deset minut, jen těžko věřil tomu, že Dynamo již vede 2:0. „Zvládli jsme dvě standartky a to nám pomohlo. Díky rychlým gólům jsme si celý zápas velmi ulehčili,“ určuje klíčový moment zápasu střelec čtyř branek. Optimisticky naladěným divákům vzal vítr z plachet pouze úspěšný penaltový pokus Harvatoviče, který ve 13. minutě snížil na 2:1. „Penalta nás trochu zarazila. Okamžitě jsme ale dokázali odpovědět a krátce poté jsme přidali ještě další góly,“ přiblížil poločas snů hráč začínající s fotbalem v Litomyšli. „Díky trenérům jsme o soupeři věděli, že je silnější ve hře dopředu. Soupeře jsme ale dobře rozebrali a s výsledkem můžeme být spokojeni,“ zakončil Ivo Svoboda zápasové hodnocení.

Do kabin se o poločasu šlo už za rozhodnutého stavu. Pětibrankový rozdíl čekal na Střeleckém ostrově málokdo. Druhá půle už se hrála v poněkud vlažnějším tempu. Za stavu 6:1 se ale takový průběh dal očekávat. „O poločase jsme si v kabině říkali, že zápas v poklidu dohrajeme. Hlavně jsme nechtěli uhrát nějaký divoký výsledek,“ prozradil Ivo Svoboda pokyny, s jakými poslal Jan Poštulka po přestávce svou eskadru na hřiště. Mnohem horší nálada musela panovat v kabině Chomutova. „Trenér mohl hráče v kabině pouze zklidnit a poradit, aby se pokusili více držet balón,“ zkusil znovuzrozený kanonýr odhadnout, co poradil svým svěřencům Václav Budka na opačné straně hřiště.

Výsledkem 7:1 přepsala juniorka svou historii. Padla tím historicky nejvyšší výhra, kterou zatím Dynam B pokořilo Semily (2003/04) a Karlovy Vary (2004/05). „Důležité bylo stoprocentní proměňování našich šancí. Druhá půlka se potom už odvíjela od poločasového výsledku,“ vrátil se ještě jednou Ivo Svoboda ke klíčovým momentům zápasu. Chomutov tak i nadále zůstává na samém dně tabulky a v podzimní části si zatím nepřipsal v kolonce výher ani jednu čárku: „Nechci nijak snižovat výkon ani náš, ani soupeřův. Ale ukázalo se, proč má Chomutov za celou podzimní část ČFL čtyři body.“

Jan Poštulka po vítězném zápase rozdával úsměvy na všechny strany. „To byl koncert, paráda,“ přesně takto odměnil po zápase zkušený kouč své svěřence. Všechny důležité aspekty hry zvládla juniorka proti Chomutovu na jedničku: „Povedl se nám začátek zápasu. Dva slepené góly ze standartek nám hodně pomohli.“ Po historicky nejvyšším vítězství B-týmu v ČFL mohl trenér své ovečky opravdu jenom chválit. „Tentokrát jsme proměnili snad všechny šance,“ neopomněl úspěšný trenér zmínit vysokou produktivitu. Pochválit nezapomněl Jan Poštulka především střelce čtyř gólů: „Famózně zahrál Ivo Svoboda.“

Před zápasem byl cíl jednoznačný. Nic jiného, než tři body se proti poslednímu celku tabulky nebraly. Možná právě proto byla znát malá nervozita. „Dokázali jsme soupeře načapat a jak už jsem řekl, proměnili jsme šance. Chomutov není tak slabý, jak se může podle výsledku zdát. Kdyby hosté za stavu 2:1 vyrovnali, mohli jsme znervóznět a všechno mohlo být jinak,“ zmínil trenér moment, kdy se domácí chvilku báli o výsledek. O pár minut později už bylo všechno jinak a místy se zápas podobal exhibici. „Je těžké o poločasu za stavu 6:1 motivovat hráče. Nechtěli jsme hlavně inkasovat,“ prozradil Jan Poštulka, s čím poslal svůj tým do druhého poločasu.

Juniorka se proti Chomutovu musela obejít bez výraznější pomoci pendlů. Možná ještě o tento fakt je vysoké vítězství cennější. „Jsem rád, že jsme zdolali Chomutov i bez výraznější pomoci pendlů. Kluci ukázali, že na to mají,“ neskrýval spokojenost bývalý vynikající gólman. Po posledním domácím zápase roku 2005 si trenér našel chvilku na bilancování. „S klidným svědomím mohu teď prohlásit, že za celý podzim se nenašel nikdo z pendlů, který by přišel zápas do juniorky odchodit,“ ocenil Jan Poštulka výkon všech hráčů, kteří se v podzimní části sezóny objevili na hřišti v dresu černobílé rezervy.