Po dlouhých šesti zápasech se Dynamo dočkalo výhry. Stalo se tak ve čtvrtém utkání, kdy mužstvo koučoval František Straka. „Výhra nad Mostem na nás bude mít velmi kladný vliv. Neskutečně nám pomůže po psychické stránce, která právě v poslední době u nás nebyla dobrá,“ uvedl na tiskové konferenci po utkání s Mostem českobudějovický kouč.

Utkání mezi Dynamem a Mostem bylo pro oba soupeře přímo veledůležité. Hrál totiž předposlední celek tabulky s posledním. „Všichni jsme věděli, o co nám jde. Byl to v podstatě zápas o šest bodů,“ potvrdil František Straka. Zisk tří bodů znamenal pro vítěze odskočení od přímého soka v dolních patrech tabulky do relativně klidnějších vod. „Utkání jsme chtěli za každou cenu vyhrát, což na hřišti bylo také vidět,“ mínil kouč Jihočechů. „Hráli jsme křečovitě a někdy až příliš složitě,“ komentoval mírnou nervozitu svých svěřenců.

Po minulém utkání se Žižkovem si Straka do jisté míry pochvaloval výkon mužstva ve druhém poločase. „A na tom jsme to dnes právě chtěli postavit. Chtěli jsme na to navázat,“ pravil Straka. V úvodu zápasu se to dařilo. Jihočeši byli aktivnější. Radzinevičius měl dokonce velice slibnou příležitost ke vstřelení branky. „Měl to řešit úplně jinak,“ neměl pochopení pro střelu svého svěřence mimo branku. Že by se pak utkání zřejmě vyvíjelo zcela jinak, netřeba dodávat. S přibývajícími minutami začala hra domácích klopýtat. „Trápili jsme se a už to bylo jen o tom, abychom utkání zvládli,“ konstatoval František Straka.

„Hráče jsme nabádali k tomu, aby neztratili víru ve tři body, které jsme tak potřebovali,“ popisoval pokyny ke svému mužstvu už ve druhém poločase. Jihočeši se sice snažili seč mohli, ale v jejich projevu byla vidět těžkopádnost. Důležitost utkání je možná až příliš svazovala. Uvolnění přišlo v 87. min., kdy Dynamo dostal do vedení Homoláč. „V závěru se k nám přiklonilo štěstí,“ připustil charismatický trenér. „Musíme přiznat, že i soupeř měl své šance a utkání klidně mohlo skončit remízou,“ projevil sportovního ducha František Straka. „Na hráčích ale bylo vidět, jak věří, že to utkání dokážeme dovést do vítězné konce a toho si velice cením,“ našel ze svého pohledu jednu z pozitivních věcí.


V jeho kůži by chtěl být jen málokdo. Jeho úděl mu nikdo z ligových trenérů nezávidí. Vést mužstvo, jemuž v tabulce patří poslední příčka, nepatří mezi zrovna vyhledávané činnosti. Robert Žák, trenér Mostu, se navíc musel vypořádat s absencí klíčových hráčů svého výběru. „Nemohli jsme nasadit kapitána Procházku a pro zranění útočníka Toleskiho, který nám citelně chyběl. To je bombarďák, který když se dostane do šance, tak ji dává. A věřím, že by se mu to povedlo i dnes,“ truchlil dlouhovlasý kouč. Dále postrádal ještě útočníka Oboyu. I proto na poslední chvíli Most získal ze Sparty na hostování Jana Holendu. „Odvedl dobrou práci,“ byl spokojen s individuálním výkonem útočníka, jenž loni na jaře působil v Českých Budějovicích.

Od svých svěřenců vyžadoval aktivní hru směrem dopředu. Úkolem bylo vytvářet si šance a ty také zužitkovat. „Ty šance jsme měli. Vytvořili jsme si čtyři až pět dobrých příležitostí, ale už je bohužel nedokázali dotáhnout do gólového zakončení,“ litoval. „Domácí pak ke konci rozhodli ze situace, kdy měli prakticky za celý zápas v jednom okamžiku jediné dvě střely na bránu,“ pronesl trpce. Robert Žák si na jihu Čech během sezony 2004/2005 odbyl ligovou premiéru na trenérské lavičce. K utkání přesto ale nijak zvláštně nepřistupoval. „Ono to ani nejde. A půlka hráčů z našeho mužstva třeba ani vůbec netuší, že jsem tady trénoval,“ soudil Robert Žák.