Podle hlasů na tribuně fanoušci očekávali, že týmy pražské Slavie a jihočeského Dynama se sejdou jako soupeři ve finálovém utkání. Toho se však nedočkali. Obě favorizovaná mužstva se svým prvním protivníkem prohrála. Sice se tedy spolu opravdu setkala, ovšem v boji o třetí místo.
Budějovický tým nahlásil již od začátku na oba poločasy různé jedenáctky. Slavia nastoupila v „silnější“ sestavě – v brance s Radkem Černým a překvapivě (pro Jihočechy) v útoku s Martinem Latkou (jako již proti Drnovicím). Od začátku se hrálo celkem svižně, ale valnou dobu mezi šestnáctkami. Více ze hry mělo Dynamo a v prvních minutách byl hodně vidět Ivo Svoboda. Jeho první šanci hasila obrana, vzápětí střelu po zemi chytil s menšími potížemi Černý. Na druhé straně se předváděl Kalivoda, který se blýsknul svojí křížnou přihrávkou, již však útočníci sešívaných nestíhali. Komentátorovi zatím odešel hlas, protože přestal komentovat tak často a jeho hlášky byly čím dál tím vzácnější. Na hřišti o sobě dal vědět i Lumír Sedláček, nedávný hráč Budějovic a navrátilec do Slavie, střelou ovšem jen pánu bohu do oken. Hra se odehrávala převážně ve středu hřiště a když se Ivan Dvořák snažil o spolupráci s Alešem Matouškem, hlídali druhého jmenovaného jako stíny Chleboun s Lukášem Doškem.
Fotbal byl tak trochu bez šťávy, nálady, motivace a chuti. Aleš Matoušek si při ojedinělé akci mávnul o míč, pak však zalehl u čáry a jeho pokus o získání standardky rozhodčí jako faul neposoudil. Jihočeši měli sice převahu, ale kazili přihrávky a například Adamovu střelu zblokoval nakonec do autu omylem nastřelený Dvořák. Rozhodčí opět často porušoval plynulost hry díky různým faulům. Slavia sem tam předvedla náznak svižnější, opravdu fotbalové akce, ale bez efektu. Diváci se aspoň zasmáli pomeznímu asistentovi, který mával obráceně auty. Také je pobavily Pennerovy výtky na adresu Pitáka, který ho neustále srdnatě ohrožoval.
Po faulu na Svobodu zkusil David Homoláč zakončit přímo – asi z 39 metrů. Velmi pěkný pokus – do náruče připraveného Černého. Slavia si také vypracovala šanci, diváci řvali: „Ofsájd“, ale pomezní, poskakující záhadně snad o pět metrů před posledním hráčem, nemával. Další jihočeská šance v podání Matouška se Svobodou skončila tím, že oba zalehli kousek od branky na lajně, Černý zběsile bránil a Grznár, který se dostal k míči, přestřelil branku. Vzápětí byl konec poločasu.
Hned v úvodu druhé půle Dynamo inkasovalo po rychlé akci čerstvého Adauta, který prošel zadáctvem, přihrál Pitákovi a nebylo co řešit. Po běžecké dráze přicházel Jaroslav Schindler s láhví nějaké zelené vody a fanoušek z hlavní tribuny na něj zavolal: „Járo, co to piješ?“ Schindler se jen zašklebil. Po akci Marka Kuliče získali černobílí rohový kop – Radkovi Černému totiž vypadla Kuličovo střela za čáru. Rohový kop pak brankář sešívaných vyrazil. Začátek druhého poločasu byl tedy akční – hlavně na fauly. Slávisté představili dalšího mladíka Táborského, který vskutku sem tam zazářil – např. po dlouhém centru Lukeše trefil boční síť. Na druhé straně střílel Plocek (podle slov komentátora, osobně mám pocit, že to byl Myšák), Černý střelu chytil. Standardka od rohu, rozehrávaná Martinem Vozábalem, skončila na hlavě Jardy Chlebka a pak v náruči Černého. Slavia pak donutila Filipka vystartovat po unikajícím hráči a získala penaltu. Sedláček – 2:0.
To vypadalo na jasný konec, protože Pražané se díky druhému gólu dost rozjeli. Jejich soupeř se však nevzdal. Komentátor zase ožil a chválil mladíka Chlebouna: „Chleboun je mladý hráč – taky to bude fotbalista!“ Kdosi zavrčel: „Ne, hokejista…“. Budějovičtí pak začali podle dalšího komentáře „zlobit a tlačit“, což byla pravda, neboť Lubomír Myšák našel přihrávkou Martina Vozábala a ten Černého efektně prostřelil – 2:1. Komentátor si vzápětí při "důrazném ataku" spletl Martina Leštinu s Mírou Plockem, ale jinak dobrý. Myšák se, povzbuzen snížením skóre, vydal do útoku a Černý před ním míč raději rychle uklidil do bezpečí. Diváci se začali dožadovat toho, aby komentátor zmlknul. Přece jen se ukázalo, že rozhodčí má s sebou karty a první žlutou obdržel za faul Patrik Gedeon.
Standardku gólman Slavie vyboxoval, vzápětí ovšem červenobílý tým fauloval Plocka a další standardku ze zhruba 18 metrů napálil Vozábal do tyče a Kulič, ke kterému odražený míč doputoval, jej uklidil do sítě. A remíza 2:2 byla na světě. Fanoušci Dynama spustili pokřik: „Votočit, votočit!“ a ani nevrčeli na komentátora, který pronesl: „Martin Vozábal by si jistě odnesl cenu ostřelovače tyčí, být tu ta soutěž…“
V akci se předvedl Josef Němec, povzbuzován voláním „Pepíku, Pepíku!“. Akci ukončila pražská defenzíva a komentátor utrousil: „Bylo to elegantní, ale něco málo tomu chybělo.“ Závěr zápasu byl hektický, plný neproměněných šancí a občas i docela pohledných akcí, ale skóre se neměnilo, a tak přišly na řadu opět penalty, v nichž i přes řeči komentátora na adresu Jaroslava Chlebka („Řekl bych, že Chlebek je spíš hlavičkář…“) zvítězily Budějovice poměrem 3:4, takže braly bronz. Trenéři obou týmů zase brali košíky s houbičkami. Je fakt, že prohrávat se Slavií 2:0, dotáhnout to na remízu 2:2 a pak vyhrát na penalty, to je opravdu úspěch.
Fotbal byl tak trochu bez šťávy, nálady, motivace a chuti. Aleš Matoušek si při ojedinělé akci mávnul o míč, pak však zalehl u čáry a jeho pokus o získání standardky rozhodčí jako faul neposoudil. Jihočeši měli sice převahu, ale kazili přihrávky a například Adamovu střelu zblokoval nakonec do autu omylem nastřelený Dvořák. Rozhodčí opět často porušoval plynulost hry díky různým faulům. Slavia sem tam předvedla náznak svižnější, opravdu fotbalové akce, ale bez efektu. Diváci se aspoň zasmáli pomeznímu asistentovi, který mával obráceně auty. Také je pobavily Pennerovy výtky na adresu Pitáka, který ho neustále srdnatě ohrožoval.
Po faulu na Svobodu zkusil David Homoláč zakončit přímo – asi z 39 metrů. Velmi pěkný pokus – do náruče připraveného Černého. Slavia si také vypracovala šanci, diváci řvali: „Ofsájd“, ale pomezní, poskakující záhadně snad o pět metrů před posledním hráčem, nemával. Další jihočeská šance v podání Matouška se Svobodou skončila tím, že oba zalehli kousek od branky na lajně, Černý zběsile bránil a Grznár, který se dostal k míči, přestřelil branku. Vzápětí byl konec poločasu.
Hned v úvodu druhé půle Dynamo inkasovalo po rychlé akci čerstvého Adauta, který prošel zadáctvem, přihrál Pitákovi a nebylo co řešit. Po běžecké dráze přicházel Jaroslav Schindler s láhví nějaké zelené vody a fanoušek z hlavní tribuny na něj zavolal: „Járo, co to piješ?“ Schindler se jen zašklebil. Po akci Marka Kuliče získali černobílí rohový kop – Radkovi Černému totiž vypadla Kuličovo střela za čáru. Rohový kop pak brankář sešívaných vyrazil. Začátek druhého poločasu byl tedy akční – hlavně na fauly. Slávisté představili dalšího mladíka Táborského, který vskutku sem tam zazářil – např. po dlouhém centru Lukeše trefil boční síť. Na druhé straně střílel Plocek (podle slov komentátora, osobně mám pocit, že to byl Myšák), Černý střelu chytil. Standardka od rohu, rozehrávaná Martinem Vozábalem, skončila na hlavě Jardy Chlebka a pak v náruči Černého. Slavia pak donutila Filipka vystartovat po unikajícím hráči a získala penaltu. Sedláček – 2:0.
To vypadalo na jasný konec, protože Pražané se díky druhému gólu dost rozjeli. Jejich soupeř se však nevzdal. Komentátor zase ožil a chválil mladíka Chlebouna: „Chleboun je mladý hráč – taky to bude fotbalista!“ Kdosi zavrčel: „Ne, hokejista…“. Budějovičtí pak začali podle dalšího komentáře „zlobit a tlačit“, což byla pravda, neboť Lubomír Myšák našel přihrávkou Martina Vozábala a ten Černého efektně prostřelil – 2:1. Komentátor si vzápětí při "důrazném ataku" spletl Martina Leštinu s Mírou Plockem, ale jinak dobrý. Myšák se, povzbuzen snížením skóre, vydal do útoku a Černý před ním míč raději rychle uklidil do bezpečí. Diváci se začali dožadovat toho, aby komentátor zmlknul. Přece jen se ukázalo, že rozhodčí má s sebou karty a první žlutou obdržel za faul Patrik Gedeon.
Standardku gólman Slavie vyboxoval, vzápětí ovšem červenobílý tým fauloval Plocka a další standardku ze zhruba 18 metrů napálil Vozábal do tyče a Kulič, ke kterému odražený míč doputoval, jej uklidil do sítě. A remíza 2:2 byla na světě. Fanoušci Dynama spustili pokřik: „Votočit, votočit!“ a ani nevrčeli na komentátora, který pronesl: „Martin Vozábal by si jistě odnesl cenu ostřelovače tyčí, být tu ta soutěž…“
V akci se předvedl Josef Němec, povzbuzován voláním „Pepíku, Pepíku!“. Akci ukončila pražská defenzíva a komentátor utrousil: „Bylo to elegantní, ale něco málo tomu chybělo.“ Závěr zápasu byl hektický, plný neproměněných šancí a občas i docela pohledných akcí, ale skóre se neměnilo, a tak přišly na řadu opět penalty, v nichž i přes řeči komentátora na adresu Jaroslava Chlebka („Řekl bych, že Chlebek je spíš hlavičkář…“) zvítězily Budějovice poměrem 3:4, takže braly bronz. Trenéři obou týmů zase brali košíky s houbičkami. Je fakt, že prohrávat se Slavií 2:0, dotáhnout to na remízu 2:2 a pak vyhrát na penalty, to je opravdu úspěch.
