Dorostenky mají za sebou úspěšný vstup do jara, ve dvou zápasech porazily oba největší konkurenty v boji o postup do první ligy a v tabulce mají velký náskok. Mistrovské zápasy brzy začne hrát také ženský A-tým Českých Budějovic, ve kterém během zimy nastaly pohyby v realizačním týmu. K týmu se jako hlavní trenér připojil Martin Sladký, jenž bude mít vedle sebe trenérku Dianu Benátovou, která už u ženského týmu nějakou dobu působila. První utkání ženy odehrají v sobotu 23. března od 15 hodin na Složišti.

Diano a Martine, v sobotu startuje soutěž žen, jak se těšíte?
DB: Osobně se těším moc a sama jsem zvědavá, co nám jarní část sezony přinese.

MS: Také se moc těším. Je před námi velká výzva a máme jednoznačný cíl. Z týmu cítím velkou chuť a odhodlání.

Do ostrého zápasu vstoupíte po necelých pěti měsících, pro fotbalisty a celkově pro tým je to čekání dlouhé, že?
DB: Zima bývá dlouhá. Tým většinou začne trénovat až druhý týden v lednu a na soutěžní utkání pak čeká třeba tři a půl měsíce, takže je to takové zdlouhavé. Alespoň jsme měli hodně času na to se připravit na tu důležitou část sezony, která nás za chvíli čeká.

MS: Byl jsem za to výjimečně rád, protože jsem holkám chtěl vštěpit dost nových věcí a díky té velké časové prodlevě jsme měli dost prostoru na to si vše osvojit a vyzkoušet. Pořád jsme na začátku, ale věřím, že máme dobře nakročeno. Holky pracovaly velmi dobře. Mám z toho radost. Ovšem teprve teď se začne ukazovat, jak vypadáme a jak silný ten tým je. My s Dianou ale holkám věříme hodně.

Jak vaše zimní příprava probíhala? Co všechno jste během ní stihli?
DB: Troufnu si říct, že během zimní přípravy těch změn nastalo opravdu hodně. Tou nejzásadnější je asi lednová domluva s Martinem Sladkým, že po dorostenkách převezme tým žen, bude hlavní trenér a já mu budu pomáhat. V prosinci jsem se ještě domluvila s Tomášem Železným, který je kondiční trenér a dělá také atletického trenéra, takže v tomto vidím velký posun a moc mu děkuju za to, že nám chodí takto pomáhat a my se od něj můžeme ledacos naučit. Je to zpestření i pro holky. Co se týče zápasů, nebyl by víkend, kdy by holky měly volno. Každý víkend v přípravě jsme vyplnili nějakým zápasem, jednou jsme hráli také turnaj v sálovce. Na začátku přípravy jsme si zahráli s našimi mladšími žáky, poté jsme hráli s kluky z U15, hráli jsme také proti našim dorostenkám. Zápasy jsme hráli ale také s týmy, které jsou s námi v soutěži. Tam jsme stihli Příbram a Plzeň. Utkání jsme odehráli také s některými týmy ze druhé ligy. Střetli jsme se například s béčkem Sparty a v generálce jsme hráli s Mokrému. Hráli jsme tedy dohromady devět zápasů, plus jsme účastnili zmíněného halového turnaje. Celkově jsme spokojení, mohli jsme si vyzkoušet plno věcí, za což jsme rádi. Plno zápasů holky vyhrály, to ale není úplně směrodatné, hlavní tam byla předvedená hra, kterou se holky prezentovaly.

MS: Chtěli jsme hrát hodně zápasů a ukázat si vývoj hry a herní principy, které postupně po holkách budeme chtít. Aniž bychom to tak původně zamýšleli, když se na to podívám zpětně, tak posloupnost soupeřů byla za mě skoro dokonalá a hodně vypovídající. První dva zápasy byly proti klukům a pro holky to bylo hodně fyzicky náročné, dvakrát jsme prohráli. Nešlo však o výsledek, ale spíše o to, že jsme nastavili novou taktiku, rozestavení a chtěli jsme, aby nás zápasy prověřily hlavně do defenzivy, což se povedlo. Jak už říkala Diana, poté byl na odlehčení turnaj v hale a po měsíci přípravy nám začaly zápasy, které nám měly začít dávat nějakou podstatnější zpětnou vazbu. V zápasech s Plzní a Příbramí, tedy s týmy z naší soutěže, jsme byli herně daleko lepší a vyhráli jsme. To byly první pozitivní vyhlídky směrem k soutěži a k naší další práci. V dalším utkání v Praze s tamními druholigovými Raptors jsme zvítězili a podali jsme dobrý výkon. To byl zápas, který dodal holkám víru v naší práci. Na generálku jsme si pozvali Mokré, tým z divize. Z každého zápasu jsme si chtěli odnést něco podstatného. V zápasech s třetiligovými kolegy jsme si chtěli dokázat, že máme na víc. S těmi druholigovými, že se jim dokážeme rovnat a od léta bychom k nim po právu mohli patřit. V generálce s Mokrým jsme podali dominantní výkon, vypadá to dobře. Teď bude záležet jen na tom, jestli to dokážeme přenést do té soutěže.

Jak jsi Martinův zimní příchod k ženám uvítala?
DB: Jsem za to strašně ráda. Už dlouhodoběji jsme ke mně hledali trenéra, který mi pomůže a který holky převezme jako hlavní trenér. Tím, jak mám malého syna, je to trochu složitější a náročnější. Hledali jsme i někoho, kdo bude mít zkušenosti a holky posune zase o pár levelů dále, protože si to zaslouží. Tohle Slaďas naplňuje. Už jen za ty tři necelé měsíce je strašně znát, jaké má herní zkušenosti ze své kariéry. Už pár let trénuje, působil u našich dorostenek, zkušeností má tedy spoustu. Od prvních chvil nastavil nějaká pravidla a herní principy. Za tu dobu jsme se na nich snažili pracovat. Je na něm vidět, jak je do toho zažraný a jak se holkám věnuje. Věřím, že to holkám na jaře pomůže k postupu do druhé ligy.

Funguje vám to? Jak to máte rozdělené?
DB: Sedíme si, funguje nám to dobře. Martin připravuje většinu tréninků, stříhá videa, dělá rozbory ze zápasů a plno dalších věci, které trénování obnáší. Já se mu snažím se vším pomáhat a být při ruce, kde je to třeba. Je to ještě aktivní hráč v áčku Dynama, takže se mu občas kryjí naše zápasy, tím pádem zápasy občas vedu já. Na všem se ale vždycky domlouváme a baví mě to s ním. Těším se na další spolupráci.

A ty Martine? Jak se ti s Dianou spolupracuje?
MS: Skvěle. Když jsme s Benym (Benátem) řešili můj posun k ženám, hned jsem říkal, že Dianu chci mít vedle sebe. A to z mnoha důvodů. Vždy je lepší mít v realizačním týmu u družstva dívek ženu. Diana má k holkám blízko, ty se o ní mohou opřít, kdyby něco nefungovalo a tak dále. Navíc jsme si sedli i lidsky. Máme spolu interně přesně nastavené, jak chceme fungovat, a to si držíme. Strašně si na ni vážím toho, že za mnou někdy přijde a řekne mi, že si některé věci uvědomila díky mému vnímání fotbalu. Za tohle má ode mě velké uznání, spousta lidí by bylo zahleděných do sebe. Když nebudu na zápase, vím, že jí mohu stoprocentně věřit. Učíme se vzájemně. Rád poslouchám její názory a o fotbale se bavíme společně. Ještě se nestalo, že bychom se v něčem nepohodli. Ale to nejspíš přijde také, to k tomu fotbalu patří, bez toho by to nešlo. Opravdu jsem rád, že společně tvoříme trenérské duo.

Jak se tvůj přechod k ženám seběhl?
MS: Bylo to celkem rychlé. Nebudu zakrývat, že mě nelákalo posunout se k ženám, viděl jsem v nich velký potenciál k rozvoji a dokázal jsem si představit, že bych tuhle výzvu rád přijal. Nechtěl jsem ale odejít od dorostenek, kde jsme měli rozdělanou práci. Tam byl cíl jednoznačný, postup do první ligy. Podzim se povedl skvěle, neztratili jsme ani bod a přezimovali jsme s osmibodovým náskokem. Věděl jsem, že se hledá trenér k Dianě a začalo mě to zajímat. V prosinci jsme si sedli s Petrem Benátem a zvážili jsme pro a proti. Nakonec jsme se dohodli, že v lednu si převezmu ženy jako hlavní trenér. Měl jsem k tomu celkem dost, když to tak řeknu, podmínek a Beny mi v tom vyšel vstříc.

Vyzkoušeli jste si v přípravě věci, které jste si vyzkoušet chtěli?
DB: Myslím si, že určitě. Tím, jak přišel Slaďas (Sladký), chtěl po holkách, jak už bylo zmíněno, nové věci a nové principy hry. Jelikož zápasů bylo hodně, byl tam prostor si některé věci vyzkoušet. Zkoušeli jsme také holky na různých postech, různá herní rozestavení. Soupeře jsme se snažili vybrat opravdu variabilní, abychom si zahráli jak s týmy z naší soutěže, tak s týmy z druhé ligy. Holky zvítězily v šesti zápasech z devíti, z toho dvakrát prohrály s kluky a jednou se sparťanským béčkem. Příprava pro nás vypadala velmi dobře. Těšíme se na to, až to budeme moci přenést do té soutěžní části.

Na co jste se v přípravě nejvíce zaměřili?
MS: Na hodně věcí, a to jsme ani nestihli všechno. Pořád pracujeme dál a dál na nových věcech. Ideálem by pro nás bylo, kdyby v létě byl ten tým nachystaný po všech stránkách. Myslím, že půl roku, který na to máme, je tak akorát. Každopádně hned na začátku pro mě nejzásadnější bylo nastavit pravidla a fungování týmu. Holky mají asi trošku přísnější režim, než na který byly zvyklé, ale přijaly to a funguje to. Hodně tomu pomohl i fakt, že čím víc je poznávám, tak zjišťuji, že mezi sebou mají hodně silnou a skvělou partu. Občas je pro ně těžké přijmout někoho zvenčí, ale to je moje práce jakožto trenéra. Dále pro mě byly zásadní další dvě věci, kterými jsou taktická stránka a styl hry. Chci, aby každá hráčka přesně věděla, jak se má na hřišti pohybovat a chovat. To nám utvoří celek a tým, který je takticky vyspělý. Dalším podstatným bodem pro nás bylo dostat do holek sebedůvěru a víru v tým. To je asi nejtěžší. S hlavou pracujeme na každém tréninku, aniž by o tom třeba samy holky věděly. Neustále je nabádáme, aby se snažily hrát. Chyby dělá každý. Důležitá je následná reakce a mít chtíč hrát. S Dianou chceme, aby věděly, že jim věříme. Po obdrženém gólu nechci vidět tým, který je zdrcený, zklamaný, ale tým, který ví, že má schopnost výsledek zvrátit. Jedině takto budeme úspěšní.

V dorostenkách jsi preferoval herní styl se třemi obránkyněmi vzadu, přenesl si to také k ženám?
MS: Ono je v podstatě jedno, v jakém rozestavení hrajete, když ho má tým zvládnutý. Nám jde hlavně o styl té hry a principy, které bych po týmu chtěl stejně tak, jako kdyby se hrálo na tři, čtyři nebo pět obránců. Ale ano, přenesl jsem to i do žen. Je to něco, co mě baví sledovat, studovat a momentálně tomuto hernímu stylu věříme nejvíce. V určitém smyslu jsem to ale změnil. Tento herní styl ohledně taktiky je teď více zodpovědný, ale zároveň zachovává prvky riskantnosti a je stále dost útočný. Chceme být aktivní a hrát hodně náročně, neustále dopředu. To se od dorostenek nezměnilo. Tam jsme však věděli, že ve většině zápasů dáme třeba šest, sedm, osm branek a ty obdržené nás zas tolik netrápily. U žen jsme to pojali tak, že riskujeme, jsme aktivní, ale zároveň zajištění dozadu. Sedlo nám hrát na čtyři střední záložnice, to se jen tak nevidí.

Jak tohle všechno lze zvládat? Hrát ligu za A-tým, trénovat ženy, do toho se stále snažíš zapojovat do dorostenek a pomáhat jim.
MS: Může to vypadat tak, že to zvládat nejde anebo že se nemůžu soustředit na mé povinnosti v áčku, ale tak to stoprocentně není. A-tým a moje kariéra je pro mě tím hlavním, to je jasné. Trénování žen je pro mě ovšem něco, co mě nabíjí, obohacuje a co mi dává smysl. Ve chvíli, kdy bych cítil, že to nejde skloubit, nebo že by mě trénování užíralo fyzicky natolik, že bych nebyl schopen podávat dobré výkony v lize, tak bych od toho upustil. Mě to ale naopak nabíjí, jak jsem říkal. Pro mě se toho zase tak zásadně v tom časovém vytížení nezměnilo. S ženami trénujeme stejně jako s dorostenkami a zápasy se buď kryjí nebo ne, to se také nezměnilo. Náročnější to bylo poslední dva tři týdny, kdy jsem se zapojoval právě i do dorostenek. Ty na úvod soutěže čekaly hned dva zápasy s největšími konkurenty o postup do první ligy, a protože jednou z podmínek bylo, že dorostenkám pomohu nachystat se na tyto zápasy, trávil jsem tím více času. Ale vyplatilo se to, holky oba zápasy zvládly znamenitě a vyhrály. My s Dianou se teď můžeme soustředit jen na ženy a na náš společný cíl.

Když jsme se spolu bavili na podzim, říkala jsi, že cílem zůstává postup do druhé ligy. Je to tedy věc, za kterou si během jara půjdete?
DB: Určitě. S jiným cílem do těch zápasů ani jít nemůžeme. Myslím si, že tým máme dostatečně kvalitní na to, aby holky dokázaly, že na postup a na druhou ligu mají. Naše dorostenky začaly své mistrovské zápasy už o tři týdny dříve, než začíná soutěž nám a během těch prvních třech zápasů si už zajistily první místo v tabulce. Nám to tedy dovolilo si vzít ty dorazové holky k nám a pomůže nám to náš tým zkvalitnit. V týmu navíc bude zdravá konkurence. Ale jak jsem řekla. Jiný cíl ani mít nemůžeme a uděláme maximum pro to, abychom postoupili.

MS: Souhlasím s Dianou, postoupit je naším cílem. Věříme, že na to máme. Kdybych si to nemyslel, tak bych ani od dorostenek neodcházel. Podstatné také je, že máme hodně šikovné dorostenky a momentálně ročníkově dorazové holky už teď zvýšily kvalitu ženského A-týmu a zapadly hodně dobře. Navíc znají můj herní styl, všechno si sedlo. Věřím, že tento tým bude za dva až tři roky bojovat o první ligu.

V sobotu hrajete proti poslední Chyši, nic jiného, než tři body brát předpokládám nebudete, že?
DB: Chyše je sice poslední, ale určitě ten zápas nechceme podcenit. V každém zápasu, který nás čeká, chceme podat maximálně dobrý výkon a soustředit se na zápas od zápasu. Ve všech kláních budeme chtít získat tři body, abychom smazali tříbodové manko na první Chotusice a dostali se na první příčku, která by nám ten postup zajistila. Na zápas s Chyší se těšíme a doufám, že se nám jak herně, tak výsledkově povede.

MS: Absolutně nevím, co čekat. Neberu v potaz, jestli jsou poslední nebo ne. Výhodou možná je, že nemám zatím takový přehled jako Diana a holky z týmu, ale určitě to nepodceníme. Chtěli bychom a přáli bychom si, aby holky vypadaly herně minimálně tak jako v přípravě. Máme nějakou cestu, u které věříme, že nás dovede do druhé ligy. Půjdeme zápas od zápasu. Nechceme spoléhat na výsledky ostatních, chceme si to uhrát sami svou vlastní kvalitou.

A-tým má o víkendu díky reprezentační přestávce volno, může to být tedy tou ideální pozvánkou na utkání žen?
DB: Budeme moc rádi, když dorazí co nejvíce diváků a podpoří nás. Celá sobota bude v našem tréninkovém centru na Složišti ve znamení dívčích zápasů. Od 10:30 se naše žákyně utkají se Slavií Praha, po nich budou hrát dorostenky se Zaječicemi a po jejich duelu se střetneme my s Chyší. Všichni budeme moc rádi za podporu!

MS: Ano, sobota bude na Složišti v režii dívek. Dost lidí dívčímu fotbalu neholduje, ale i holky bojují za značku Dynama a potřebují podporu. Nutno říci, že v poslední době velmi úspěšně, a proto budeme moc rádi za jakoukoliv podporu!