Jen několik okamžiků před zápasem se Synotem Ivan Dvořák, jinak kovaný záložník, dozvěděl o tom, že bude muset absolvovat premiéru na postu pravého obránce. Nečekaná absence Davida Horejše donutila trenéra Tobiáše k experimentu, jehož hlavním aktérem byl právě fotbalista s číslem sedm. I když už v době nouze zaskakoval v Bohemians ve středu obrany, místo na pravém okraji bylo pro něj novinkou. Vzhledem k výsledku zápasu to byla premiéra, na kterou nebude mít právě nejlepší vzpomínky ...
„Už den předem jsme věděli, že David má určité střevní problémy, ale všichni, včetně jeho samého, jsme věřili, že do zápasu bude v pořádku. Že to opravdu nepůjde, jsem se dozvěděl až těsně před utkáním,“ popisuje Ivan náhlou změnu předzápasových plánů. Na přípravu mnoho času nebylo, nově složená obrana musela domluvit alespoň základy společné komunikace. „Řekli jsme si, že na sebe budeme víc mluvit. Nejen mezi obránci, ale i s hráči v záloze. Oni mají nějaké návyky třeba s Vozábalem, takže jsem se do toho musel rychle vpravit. S prostorovou orientací jsem na novém místě ale žádné větší problémy neměl.“

Třígólová porážka určitě nemůže být důvodem k sebemenší spokojenosti, podobně to vidí i Ivan. „Tento zápas se mi opravdu nehodnotí dobře, byl to náš nejhorší zápas na jaře. V prvním poločase jsme sice zvládali hru dozadu, ale byli jsme velice málo nebezpeční v ofenzivě. Měli jsme být odvážnější a zkusit se dostávat více k jejich brance. Nenazval bych to vyčkáváním na gól, ale určitě umíme hrát lépe,“ přiznává kriticky. Podle jeho slov vývoji utkání hodně napomohla smolná branka těsně před odchodem do kabin, která padla, jak poslední dobou jinak, z rohového kopu. „Ten gól zápas hodně ovlivnil. Po přestávce jsme museli útočit do plných a oni čekali na rychlé protiútoky. Poslední dobou dostáváme hodně gólů ze standardek a potom to musíme zbytečně dohánět. Přitom jsme o tom v týdnu hodně mluvili a speciálně se na to na tréninku připravovali, jenže nepomohlo to. Musíme s tím něco dělat.“

Ivan Dvořák není fotbalistou, který by se mohl těšit z vlastního výkonu, pokud tým nedosáhne na body. „Samozřejmě nemůžu být spokojen ani sám se sebou. Zvlášť, když jsem byl u třetí branky. Byla to moje chyba. Letěl centr, já jsem na chvilku zaváhal a nechal jsem se přeskočit, protihráč byl rychlejší. Vlastně jsme se střelcem hlavičkovali současně a já si myslel, že je míč už v bezpečí, otočil jsem se a on byl v síti,“ nevyhýbá se odpovědnosti za inkasovanou branku z hlavy Abraháma.

Po dvou zápasech mimo vlastní hřiště, se fotbalisté Dynama vracejí domů, nečeká je však o nic snadnější soupeř. Že je to spíše naopak, Dvořák dobře ví. „Liberec má výborný tým, viděli jsme je v televizi na Spartě, kde hráli skvěle, jen nedávali góly. Moc bych se na ten zápas těšil, ale vyřadily mě čtyři žluté karty. Už bychom potřebovali pořádně zabrat, abychom se nezačali propadat tabulkou. Snad se to povede právě v tomto zápase,“ doufám Dvořák, který bude svým kolegům držet palce z tribuny.