Zkušený šestatřicetiletý obránce Tomáš Hunal se po dlouhé době způsobené zraněním kolene opět objevil po boku Davida Horejše v sestavě Dynama. Na turnaji v Nové Včelnici navlékl při utkání se Slávií kapitánskou pásku a na pozici stopera patřil k základním pilířům budějovické defenzivy.

Jak se chová koleno při hře nebo například při nákopu do balónu?
Při nákopu to celkem jde, ale není to prostě ono. Mám takový pocit v hlavě, že když se otáčím přes levou nohu, tak si právě tou levou trošku odšlápnu, abych ulevoval druhé noze.

A co se týká soubojů, máte v podvědomí trochu obavy o případném obnovení zranění?
Tak samozřejmě, ale v souboji samotném na to člověk zapomene. Spíš se jedná o zpracování dlouhého balónu, zejména na tomto terénu (Hunal připomněl podmáčené novovčelnické hřiště-poznámka autora) je riziko v podobě obnovení zranění větší.

Dostal jste od trenéra Tobiáše během přípravného cyklu nějaké úlevy?
Jo, jo. Už mi je nějaký ten pátek a před zahájením přípravy jsem vlastně čtyři měsíce pořádně nic nedělal. Momentálně už jsem ale po třech týdnech plné zátěže, pravidelně rehabilituji. Na tomto turnaji to byly vlastně moje první zápasy a jsem celkem spokojen s tím, jak noha drží.

Vaše budoucnost v Dynamu vypadá jak?
V Budějovicích mám rok smlouvu a budu se snažit co nejlépe to zde odehrát. Nad zahraničním angažmá už neuvažuji a byla by to taky pěkná blbost, kdybych o tom přemýšlel (směje se). Po sezoně se rozhodnu, ale zatím to směřuje k ukončení kariéry. Zřejmě se vrátím k rodině do Prahy. Hlavně dětem hodně dlužím, takže svou přítomností se budu snažit jim všechno postupně splácet.

Volný čas jste trávil i na jihu Čech?
Ano. V Plané nad Lužnicí mám chatu, kde je v létě hodně příjemně. Před sezonu tam dokonce bydlím...

Ochutnal jste někdy proslavené makrely z Nové Včelnice?
Tak bohužel ne. Ale když jsem na lavičce ucítil to aroma, tak mě na ně doslova přepadla chuť (s úsměvem)!