Před začátkem kvalifikace na mistrovství světa v Jihoafrické republice byl Jaroslav Drobný poprvé nominován do reprezentačního A-týmu a hned v prvním možném zápase proti Českým Budějovicím si odbyl debut, když nastoupil do druhého poločasu.
Jardo, hned ve svém prvním zápase za reprezentaci jste musel řešit několik
ošemetných situací. Přitom Petr Čech byl v první části víceméně bez práce..
Ono to vyplynulo z dohody týmů před začátkem zápasu. V první půlce mělo Dynamo
betonovat a ve druhé části to pak mělo hodně otevřít a snažit se napadat naší
rozhrávku. Bylo to kvůli tomu, že v Irsku budeme asi pod tlakem a soupeř bude
hrát podobně jako Budějovice v té druhé půlce.
Jaká je momentálně vaše pozice v týmu?
Zatím nikdo nic neříkal a momentálně se to nerozlišovalo, zda jsem třeba dvojka
nebo trojka.
Pociťoval jste před svým prvním zápasem nervozitu?
Nervózní jsem nijak nebyl, přeci jen to byl spíše takový přípravný zápas.
Samozřejmě je to ale zvláštní a příjemný pocit nastupovat za národní mužstvo.
Co samotný národní tým? Hráče jste asi vesměs znal již z dřívějška, ne?
Osobně jsem se znal se všemi kromě Jardy Plašila. S více než polovinou týmu jsme
vyhráli mistrovství Evropy do jednadvaceti let a nebo předtím skončili druzí na
Slovensku.
Dneska jste paradoxně svůj první reprezentační zápas hrál proti týmu, ze
kterého jste nakoukl do velkého fotbalu..
Myslím, že je to určitě hezké a příjemné. Navíc já za trenéra Tobiáše začal
chytat první ligu a on byl vlastně prvním trenérem, který mi dal šanci. Jsem
určitě moc rád, že jsem se s ním teď v tomto zápase opět potkal.
A co další fotbalisté Dynama? Koho pomatujete ze svého působení na jihu
Čech?
V Budějovicích nejsem vlastně již od roku 2001. Od té doby se tým skutečně hodně
změnil a pamatuji vlastně jen Davida Horejše a Martina Leštinu.
Asi jistě víte, že je Dynamo až poslední v tabulce první ligy a že trenér
Tobiáš je u A-týmu teprve týden.
Příchod Pavla Tobiáše bude pro tým velmi dobrý. Je to zkušený a dobrý trenér,
tým papírově není určitě tak slabý, aby byl na posledním místě tabulky a určitě
věřím, že se Dynamo zvedne a že nesestoupí. Přeci jen je teprve začátek sezony,
do konce zbývá ještě hodně zápasů.
Z Čech jste pryč už dlouhou dobu, sledujete vůbec ještě výkony Dynama?
Dynamo pochopitelně sleduji. Nejvíce si volám s Davidem Horejšem, tedy spíš já
volám jemu, on by sám nezavolal, protože asi šetří (s velkým úsměvem). Hodně si
volám také třeba s Vozim (Martinem Vozábalem, pozn. autora) a celkově mám v
Budějovicích hodně kamarádů a klubu samozřejmě přeji všechno nejlepší a ať se mu
daří.
Z Čech jste odešel jako talentovaný mladý brankář, kde došlo ke zlomu ve
vaší kariéře?
V české lize jsem toho moc neodchytal, odrazovým můstkem bylo asi to působení v
Řecku, kde v té době byla liga kvalitnější než tady. Odtud jsem vlastně šel do
Anglie a pak dál.
Teď působíte v německé Hertě Berlín, která měla mít už loni velké ambice,
ale nakonec jste na nejvyšších příčkách neskončili..
Ambice chtěli mít fanoušci a lidé okolo ve městě. V Bundeslize je dvanáct
mančaftů, které jsou na zcela stejné úrovni a o konečných umístěních rozhodují
vyloženě jenom detaily. Herta je jediný tým z hlavního města a už jen kvůli tomu
bude mít vždy ty nejvyšší ambice. Za poslední dva roky přišel nový trenér a
šestnáct nových hráčů a ten tým se vytvářel vlastně za pochodu.
Jak by měla tedy vypadat vaše letošní sezona v Bundeslize?
Loňským cílem bylo skončit v první osmičce a my skončili nakonec desátí. Se
štěstím se snad díky Fair play dostaneme do základní skupiny poháru UEFA, pokud
tedy teď přejdeme přes nějaké Iry. V letošní sezoně bychom měli mít vyšší ambice
a vedení klubu chce, abychom se do pohárů probojovali právě přes ligovou soutěž.
Děkujeme a přejeme hodně úspěchů.
