Na Střelecký ostrov se vrátily staré dobré časy. Proti B-týmu Olomouce se na trávníku proháněl Karel Poborský jako za mlada a nadšené tribuny nevěděly jaké akci zatleskat dřív. Patičky, narážečky, rychlé úniky po lajně, milimetrové centry – oko fotbalového fajnšmekra si přišlo na své. Je to už přes deset let, kdy Karel, coby miláček ochozů, opouštěl Dynamo a zamířil do Viktorie Žižkov. V nedělní podvečer se čas jakoby zastavil. Karel ve svém charakteristickém předklonu využil každého momentu, aby vyrazil ztéci soupeřovu bránu. „Před začátkem zápasu jsem byl docela nervózní. Naštěstí jsem se velice brzo chytil,“ přiznal reprezentační záložník krátce poté, co si vychutnal aplaus publika.

Reportáž, statistiky a fotogalerie

Důvody Karlovy nervozity byly jasné. Okolnosti jeho odchodu ze Sparty plnily den co den sloupce sportovních rubrik. „Poslední dny pro mne byly hodně stresující. Tři noci jsem nespal, zhubnul jsem asi o tři kila. Stalo se to, co se stalo. Rád jsem klukům pomohl svým výkonem. Všechno nám šlapalo, mužstvo pracovalo,“ zahnal rekordman v počtu reprezentačních startů noční můru. Právě díky velkému tlaku se Karel raději přesunul do Dynama, kde na chvilku zmizí z očí široké veřejnosti. Jak ale odchovanec Českých Budějovic připustil, nervozitu před zápasem cítil značnou: „Nedokázal jsem se uvolnit, byl jsem pod permanentním tlakem. Jsem jenom moc rád, že to skončilo takhle.“

Sotva písknul rozhodčí Bouše poprvé do píšťalky, oči snad všech diváků se zaměřili právě na Poborského. A ten je ani v nejmenším nezklamal. Po jeho prvním dotyku s míčem sice rozhodčí odmával aut, druhý dotek ale splnil sen snad úplně každého, kdo byl v tu chvíli na E.On stadionu. Ze vzdálenosti zhruba deseti metrů doslova trkla domácí hvězda hlavou do balónu a hostující brankář musel lovit míč ze sítě poprvé. A když skóroval ve 13. minutě Poborský podruhé, nadšení domácích fandů nebralo mezí. „Zápas mě určitě bavil. Snažil jsem se nervozitu setřást co nejdřív, naštěstí jsem dal rychle gól a všechno potom začalo šlapat,“ vrátil se po utkání k úvodním minutám zápasu zkušený hráč. Českobudějovická hvězda zkrátka splnila svůj cíl. Ke skvělému výkonu dokázal reprezentační záložník strhnout všechny hráče v černobílých dresech. „K druholigovému zápasu jsem přistoupil velice zodpovědně. Dynamo za první ligou rozhodně nezaostává,“ vystřihl svým spoluhráčům poklonu hráč, jehož se Holanďané před kvalifikačním zápasem s Českou republikou obávají jako čert kříže.

Dalo se očekávat, že Karel ihned po svém příchodu do Dynama převezme od Martina Vozábala kapitánskou pásku. Nestalo se tak. „Kapitánskou pásku jsem nechtěl. Přišel jsem na poslední chvíli a mužstvo už svého vůdce mělo. Nebylo by dobře kapitána měnit,“ objasnil situaci ohledně kapitánského “céčka“ bývalý kapitán Sparty. Přesto reprezentant zastává v klubu i jinou funkci, než pouze tu na trávníku. Je to zvláštní situace, když po trávníku běhá člověk, který vlastní jednu sedminu klubu. Svým výkonem na hřišti má vlastně možnost zhodnotit své investice. Takové myšlenky ale hvězdu Českých Budějovic v průběhu zápasu netrápí: „Jsem sice akcionář klubu, ale momentálně se cítím spíš jako řadový hráč.“

„Doufám, že až Dynamo budu opouštět, budou Budějovice v tabulce na prvním místě,“ řekl ještě Karel, zatímco příznivci fotbalové Sparty vykřikovali zpoza tribuny hesla jako: „Křetínský na Mars“ a „Hřebíku táhni.“ Zatímco pan Křetínský na Mars zřejmě neodcestuje, cíl Karlovi cesty je jasný: „Jsem tu proto, abych pomohl Dynamu vrátit se do první ligy.“

Poslední dobou zkouší trenér František Cipro na pozici obránce Jaromíra Plocka. Zkušenému fotbalistovi ale není žádný post na hřišti cizí. Fotbalový bojovník by snad byl schopen postavit se na několik zápasů i do brány. Stejně jako ostatní hráči v černobílých dresech, ani on nešetřil po zápase slovy chvály na adresu Karla Poborského. „Hrát za takovým hráčem jako je Karel Poborský je paráda. Když mu pošlete balón dopředu, pokaždé dokáže něco vymyslet. Nikdy neztratí míč nebo vás nezažene do úzkých. Pro mě je čest, že můžu být s takovýmhle hráčem na hříšti i v kabině,“ vysekl poklonu směrem k Poborskému Plocek. „Konečně jsme předvedli takový výkon, na který opravdu máme. Všechno to samozřejmě bylo díky Karlovi. Mě osobně je divný, že Sparta pustila takového hráče, ale to je jejich chyba. Nám Karel strašně moc pomůže,“ nešetří ani nadále slovy chvály oblíbenec domácích fanoušků.

Po pochvalných slovech na adresu Karla Poborského se stočí řeč zpět k právě skončenému zápasu. „Rychlý gól nám hodně pomohl. Věděli jsme, že soupeř přijel do Budějovic až dneska. Chtěli jsme využít jejich únavy z dlouhé cesty a rychle se ujmout vedení,“ prozradil Jaromír možnou příčinu vysoké výhry. Slova o okamžitém návratu do první ligy nabírají s příchodem zvučné posily okamžitě nový rozměr. I hráči cítí zcela nový impuls a po několika nevydařených zápasech se snad vše otáčí k lepšímu. „Teď jedeme do Pardubic a cílem zápasu je pro nás výhra. Nic jiného tam nebereme,“ odhodlaně prohlásil jeden z největších srdcařů Dynama.

V Dynamu kroutí Míra Plocek již svoji šestou sezónu. Diváci na Střeleckém ostrově by jej tedy už ničím novým překvapit neměli. Návrat Karla Poborského však otočil vše úplně naruby. Jindy ztichlé a kritické publikum tleskalo náznaku téměř jakékoliv šance. Dokonce i za bojovnost odměnilo publikum hráče potleskem. „Je to krásný pocit, když nás diváci ženou dopředu a po zápase zatleskají. Přišlo docela dost lidí a všichni jsme za to moc rádi. Všem bych chtěl poděkovat za povzbuzování, které nám moc pomohlo a dohnalo nás k vítězství,“ nezapomněl po skončení zápasu poděkovat Jaromír “dvanáctému hráči.“