Podle očekávání měl na novém slavistickém stadionu hodně práce. Klíčové byli především jeho souboje s útočníkem Pavlem Fořtem, které vyzněly lépe pro domácího střelce. Gólman Pavel Kučera odchytal v Edenu dobrý zápas, na dvě střely ale nedosáhl a domácí tak zaslouženě zvítězili 2:0. "Domácí byli sice pod určitou psychickou dekou, zápas ale zvládli dobře," všiml si gólman Dynama, který jako jediný hráč Jihočechů nechyběl v letošní sezoně na hřišti ani minutu.

V úvodu zápasu se zdálo, jakoby se fotbalisté Dynama kochali krásným novým stadionem sešívaných a jen minimálně se soustředili na fotbal. Rychle se dostali pod velký tlak a hned po deseti minutách prohrávali 1:0. "Nevstoupili jsme dobře do zápasu a po deseti minutách to mohlo být klidně 3:0. Nějak jsme to ale přežili až do té sedmdesáté minuty, kdy přišla ta penalta. Vítězství Slavie bylo ale naprosto zasloužené," všiml si Pavel Kučera, který věří, že právě výhra nad Dynamem zajistila domácím titul. "Myslím, že je rozhodnuto," přikyvoval budějovický gólman.

Podle budějovického gólmana rozhodlo větší nasazení domácích fotbalistů. "Slavie byla lepší hlavně v pohybu a vytvořených šancí. Zatímco oni měli několik šancí, tak my neměli žádnou," krčil rameny Kučera. Jako v předešlých zápasech chtěli fotbalisté hrát aktivně, to se jim ale proti dobře hrající Slavii prakticky vůbec nedařilo. "My jsme na Slavii jeli uhrát co nejlepší výsledek. Věděli jsme, že domácí jsou pod nějakou psychickou dekou, ale zápas zvládli dobře a byli prostě lepší. Slavie je u nás top mančaft, takže jednotlivé hráče má na vyšší úrovni. My jsme spíš takový bojovný tým a to v neděli na Slavii nestačilo," dodal Kučera.

Brankář Dynama se hned třikrát dostal do konfrontace s domácím útočníkem Pavlem Fořtem, který byl tentokrát úspěšnější, když vstřelil dvě branky. "On měl vlastně dvě gólovky. Jednu proměnil a druhou ne. Pak ještě kopal penaltu a tam měl více štěstí. Byl jsem tam, ale kousíček mi k míči chyběl," dodal s lišáckým úsměvem Pavel Kučera.

První zápas po nepříjemné Crohnově chorobě odehrál v základní sestavě sešívaných Ladislav Volešák, který si během svého působení na jihu Čech v sezoně 2006/07 získal mnoho příznivců a také udělal dobré jméno, díky kterému pak přestoupil do Slavie. "Jsem moc rád, že jsem nastoupil v základní sestavě a je důležité, že jsme hlavně zvítězili," řekl po zápase unavený, ale přesto šťastný středopolař. Pětadvacetiletý fotbalista se navíc dostal i do velkých gólových příležitostí, vždy ho ale vychytal gólman Kučera. "Měl jsem dvě nebo tři gólové šance a měl jsem určitě něco proměnit," řekl Volešák.

Mladý rtuťovitý fotbalista s výbornou střelou neprožíval v posledních měsících příjemné časy. Poměrně značnou dobu musel zcela vysadit trénink a v plné zátěži je až nyní poslední tři týdny. "Ke konci jsem únavu už trochu cítil a čekal jsem, že budu vystřídaný. Jsem ale moc rád, že jsem tam nakonec zůstal až do konce. Jinak se cítím dobře a chtěl bych hned zase nastoupit ve středu v poháru," usmíval se fotbalista, který stihl během jedné sezony v dresu Dynama nastřílet šest ligových branek.

Sešívaní byli v neděli rádi, že konečně přerušili nepříjemnou sérii bez výhry a že si alespoň trochu udobřili domácí fanoušky. "Po tom nepovedeném pohárovém duelu to bylo hodně těžké. Jsme ale rádi, že jsme to zvládli. Starší kluci si vzali v kabině slovo a podle toho to také vypadalo na hřišti. Odehráli jsme to vůlí a bojovností a za zisk tří bodů jsme rádi," dodal Volešák, jenž si ještě před zápasem Sparty ve Zlíně (Sparta prohrála 1:2, pozn. autora) uvědomoval, že má už jeho tým velmi blízko k obhajobě titulu: "Stále to máme ve svých rukou. Pokud vyhrajeme za týden na Žižkově, tak bude titul náš."